Očkování

Černý kašel je vysoce infekční respirační onemocnění vyvolané bakteriemi Bordetella pertusis nebo Bordetella parapertusis. Tyto bakterie napadají výhradně člověka. Pokud se u něj začnou množit na sliznici dýchacích cest, produkují pertusový toxin, který respirační systém poškozuje a vyvolává závažné příznaky.

Závažný průběh černého kašle může vést k velmi nebezpečným komplikacím jako jsou zápal plic nebo dušnost. Především infekce u velmi malých dětí, ale i u seniorů nebo lidí s chronickými plicními nemocemi, mohou končit až fatálně. Malé epidemie černého kašle se mají tendenci opakovat v přibližně 3-5letých cyklech.

Očkování proti černému kašli – historie a současnost

Bez antibiotické léčby a vakcinace u ohrožených skupin pacientů v minulosti hrozilo udušení. Dnes už černý kašel mnohdy považujeme za onemocnění minulosti. Ve skutečnosti ale nikdy úplně nevymizelo.

Lidé, kteří mají aktivní očkování na černý kašel, mohou prodělat toto onemocnění s mírným průběhem a často zcela nepozorovaně. Takto v uvozovkách přechozený černý kašel můžeme prodělat několikrát za život.

Očkování dospělých proti černému kašli

Svůj očkovací kalendář si dospělí musí hlídat sami. Někdy se proto na nějaké to přeočkování zapomene. Posilující dávka očkování na pertusi je doporučena každému dospělému minimálně 1x za život. Výhodné pro dospělé může být přeočkování společnou vakcínou proti černému kašli a tetanu. Ideálním z hlediska načasování je pak období, kdy se člověk plánuje stát rodičem.

Kromě rodičů je přeočkování na černý kašel rovněž doporučováno lidem, kteří v rámci své profese pracují s nejmenšími dětmi. Obvykle se v takovém případě doporučuje přeočkovat pravidelně po 10 letech.

Očkování těhotných proti černému kašli

Důležitosti přeočkování proti černému kašli v těhotenství jsme již naznačili. Očkovat se může nechat těhotná žena mezi 27.-36. týdnem těhotenství. Protilátky, které si díky aktivní imunizaci vytvoří, pak budou proti pertusi chránit novorozence několik prvních měsíců. Znamená to pro něj ochranu v období, kdy je černým kašlem nejohroženější a zároveň nemůže sám ještě dostat vakcínu.

Vakcíny proti černému kašli

V dnešní době se proti černému kašli používají acelulární vakcíny. Jde o velmi šetrný typ vakcíny, který má 85% účinnost. Poprvé se u nás acelulární vakcíny proti pertusi začaly používat v roce 2003.

Dříve v minulosti byly na černý kašel dostupné i celulární vakcíny, postupně se od nich ale přešlo právě na acelulární vakcíny, které jsou velmi šetrné a to i za cenu toho, že dříve používané očkování proti černému kašli mělo vyšší účinnost a získaná imunita po očkování vydržela déle. Celulární vakcína u nás není registrovaná od roku 2009.

Od kdy se plošně očkuje na černý kašel?

Plošné očkování proti černému kašli u nás začalo v roce 1958. Očkovaly se v té době všechny děti až do 6 let, proto očkováni byli i lidé narození v roce 1953 a později. Dopad očkování na výskyt černého kašle byl obrovský. Zatímco v roce 1956 bylo 520,5 případů černého kašle na 100 000 obyvatel (v absolutních číslech šlo o více než 49 000 nemocných a započítávány byly pouze případy s tehdy potvrzenými nákazami bez možnosti PCR stanovení!), v 80. letech 20. století už bylo na 100 000 obyvatel hlášeno 0,1-0,3 těchto diagnóz.

Chřipka je infekční virové onemocnění, které postihne každým rokem značnou část světové populace a je příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Očkování proti chřipce je indikováno především pro rizikové skupiny obyvatel. V případě, že osoby nemohou být ze zdravotních důvodů očkovány, je možné využít preventivně, profylakticky či léčebně protichřipková antivirotika druhé generace.

Pneumokokové bakterie způsobují těžké zápaly plic, záněty mozkových blan, sepsi a záněty středouší. Šíří se kapénkovou cestou u nemocného člověka nebo bacilonosiče. Pneumokok je bakterie, kterou má člověk běžně v ústech, nose a nosohltanu. Je-li člověk nachlazený, oslabí ho virové onemocnění, bakterie se může začít množit a způsobit závažné problémy.

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě se v současné době doporučují kvůli zvýšené aktivitě klíšťat. Očkování proti klíšťové encefalitidě je u nás považováno za velmi důležité, protože Česko patří mezi nejpostiženější země. Klíšťová encefalitida je virový zánět mozku a mozkových blan. Onemocnění může probíhat lehce nebo i bez příznaků, ale také způsobit závažné poškozením nervové soustavy, ohroženy jsou starší osoby. Osoby nad 50 let mají očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Očkujeme očkovací látkou FSME- IMMUN (neživá vakcína).

Tetavax – očkovací látka hrazená z veřejného zdravotního pojištění,
Boostrix – kombinovaná očkovací látka proti tetanu, černému kašli a záškrtu – hradí si pacient.

Pokud nepatříte mezi rizikovou skupinu lidí, pak si nepovinná očkování musíte hradit z vlastních peněz. Může jít například o očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokové infekci, meningokokové meningitidě nebo planým neštovicím. V těchto případech můžete využít příspěvků z preventivních fondů zdravotních pojišťoven.